PhDr. Doubravka Matulová

ZŠ Mládí      Mládí 135, 155 00 Praha 5

Charakteristika
   Naše paní učitelka učí na škole, kterou navštěvujeme, již několikátý rok a je mezi žáky velmi oblíbena, často o ní slýcháváme, že je to jedna z nejlepších učitelek na škole. Naše paní učitelka učí na škole pouze anglický jazyk, ale i tak si získala velkou popularitu. Je s ní ohromná legrace (viz. např. příhoda se sobem, kterou jsme uvedli) ,ale také sama ví, kdy je čas s legrací přestat, abychom se zklidnili, protože nás čeká psaní testu. Naše paní učitelka je velice chytrá a jazyku velice dobře rozumí. Je přísná, ale spravedlivá, a možná proto si vydobyla takovou popularitu. Také s námi v hodinách slaví různé zahraniční svátky, takže s ní například vydlabáváme dýně na Halloween a mnoho dalšího. Vede také večerní kurzy, do kterých máme také možnost chodit. Co se týče jejího oblečení, tak má svůj nenapodobitelný styl, který se nám všem líbí, a každý den umí své oblečení zkombinovat jinak. Naše kantorka je velmi milá, hrozně ráda každému žákovi s něčím pomůže i na úkor vlastního času a také s námi dělá různé soutěže a je jí úplně jedno, že ztratila 30 minut ze svého času. Také se nám snaží úspěšně zajistit několikrát do roka hodiny, na kterých vyučuje rodilý mluvčí. Její přístup k výuce odpovídá době, takže nemusíme všechny úkoly psát na papír, ale posíláme jí je také pomocí elektronické pošty, čehož si také všichni moc cení. Je s ní opravdu velká legrace. Moc si jí vážíme a jsme rádi, že nás může učit. A proto, že je mezi žáky tak oblíbená, jsme ji přihlásily do soutěže Zlatý Ámos, protože si myslíme, že má velikou naději na úspěch.

Příhoda
   Co se týče příhody s naší učitelkou, tak příhod s ní máme spousty, jezdí s námi jako doprovod na zájezdy do Velké Británie a chodí s námi na různé divadelní představení v angličtině a mnoho jiných věcí. Konkrétní příhodu máme z hodin, ve kterých nás daná kantorka vyučuje a tuto příhodu taky proto zažili všichni, co jsou v naší skupině na jazyky. Příhoda začala zcela nevinně a to tak, že jsme jednoho dne na stole paní učitelky našli plyšové zvířátko, které má podobu soba ( nebylo moc vysoké, asi tak 20 cm ). Od té doby pokládáme našeho zvířecího kolegu za našeho druhého učitele a k našemu překvapení to náš vyučující vzal s humorem a tak jsme občas svědky toho, jak sob vypráví paní učitelce, co jsme o přestávce dělali, protože on v té třídě byl, ale paní učitelka si šla dát kafe, a tak ve třídě být nemohla. Také panu kolegovi děláme hrozné naschvály, že ho někam schováme, či na něco vysokého ho posadíme, a potom čekáme jenom na příchod naší kantorky, která je s velice uraženým pohledem velmi uražena, když toho nebohého chudáka zase vidí, co jsme mu provedli, a ten hned samozřejmě žaluje, co jsme mu vyvedli a jak hrozně jsme ho zlobili. Paní učitelka pak vezme svého kolegu do ruky a jde dotyčného potrestat tím způsobem, že sob dá danému žákovi facku, no ale plyšová malinká ruka moc asi facku nedá, takže sob za asistence paní učitelky spíše dotyčného žáka pohladí po hlavě. A další hodinu děláme to samé, až si někdy paní učitelka myslí, že sob má u nás větší autoritu, než ona. S daným sobem je opravdu veliká legrace a jsme za něho moc rádi a myslíme si, že on je taky rád, že tam s námi v hodinách může být. Musíme naší paní učitelku moc pochválit, protože i přes nechápavé a zvídavé pohledy kolegů nám našeho kolegu ve třídě nechala a každou hodinu se na něho těšíme, že s ním ta hodina bude trochu příjemnější a doufáme, že on se těší také na nás.