Olga Vlachová

ZŠ Dvorce      793 68 Dvorce

Charakteristika
   Paní učitelka Olga Vlachová na naší škole učí od roku 1981. Vyučuje němčinu, český jazyk a zeměpis. Od roku 2000 zastává funkci zástupkyně ředitelky. Paní učitelka je velmi milá a výjimečná osoba, která nikdy neodmítne pomoc bližnímu, vždy najde nějaké vlídné slovo. Má upřímné, přátelské vystupování a je určitě pro mnoho žáků (a nejen žáků) vzorem. Vždy dokáže poradit, s přípravou výuky si dá pečlivou práci, kterou žáci pozorují a dokáží ocenit. Naše paní učitelka má velmi profesionální jednání, s žáky dokáže jednat jako s rovnocennými "partnery". Je společenská, usměvavá, jde vstříc zábavě a výuka pro ni neznamená jen strohé "biflování". Nepřetvařuje se a není falešná, dává žákům najevo, že jí záleží na jejich vzdělání. Ať už základním nebo některých z vyšších. Nikdy jí není jedno, když s někým není něco v pořádku, a zajímá se o něj. Umí se výborně přizpůsobit náladám ve třídě i ve škole. Vždy vyslechne názory všech stran a vše se snaží řešit. Jako každý člověk má své dobré i špatné dny, při těch špatných se vždy snažíme působit jí co nejmenší starosti. Pro školu dělá velmi mnoho. Je zkrátka dobrým duchem naší školy.

Příhoda
   Paní učitelka nás začala učit český jazyk v šesté třídě. Když jsme se to dozvěděli, docela nás to vyděsilo. Celá třída si myslela, že je určitě přísná, a probíhaly různé spekulace, jaké to bude. Musíme přiznat, že občas to nebylo jednoduché, proběhlo i pár "bojů", ale všechno dobré i zlé se nakonec zakotvilo do krásného vztahu. Bylo mnoho dní, kdy jsme si výuku všichni užívali, byli spokojení. Tři roky uběhly jako voda a prožili jsme moc hezkých zážitků. Před koncem školního roku mě napadlo, že bychom naší paní učitelce měli nějak vrátit její péči. Dárek! Napadlo všechny hned" Vyrazila jsem do obchodu s myšlenkou, že paní učitelka miluje zelenou barvu. Podařilo se mi vybrat. Se zeleným plyšovým žabákem vyrážím v den vysvědčení do školy. Shromáždili jsme se ve třídě a holky šly zavolat paní učitelku. Se zděšeným výrazem se nás ptá: "Co se stalo? Něco jste provedli? Něco potřebujete?" Spustili jsme, že si jí moc vážíme a je nám moc líto, že už nás nebude učit příští rok. Po předání dárku nás se slzami v očích začala objímat, děkovat nám a říkat, jak jí po nás bude smutno. Moc nám teď chybí její vykládání a rady do života.