Mgr. Miluše Šafářová

Základní kola Fryšták      nám. Míru 7, 763 16 Fryšták

Charakteristika
   Nenápadná, skromná, obětavá a plná energie, kterou ozáří každého, kdo ji potká. Je upřímná a umí nám promluvit do dušičky. Je hodná, milá a má nás ráda. Každého z nás bere jako vlastní dítě a my ji bereme jako naši druhou maminku. Můžeme s ní řešit problémy, které se stydíme řešit doma. Myslím si, že věta: "Má srdce na dlani," plně vystihuje její povahu.
   Navzdory osudu, který těžce zasáhl nejbližší jejímu srdci, dokáže se stále rozdávat druhým kolem sebe. Je to osoba, za kterou můžeme kdykoliv přijít a se vším se svěřit. Dokáže řešit problémy s chladnou hlavou. Často si povídáme o nebezpečí, které nás může v životě potkat. Snaží se nás vést tou správnou cestou.
   Paní učitelka učí zeměpis, informatiku a tělesnou výchovu. Líbí se nám její styl výuky. Učí nás co nejjednodušeji. Vede nás k tomu, abychom uvažovali logicky a z hodin si co nejvíce odnesli. Do hodin zeměpisu zařazuje své vlastní poznatky a zážitky. Snaží se zajistit poznávací akce, které obohacují naši výuku. Taky nám pomáhá vytvářet časopis "Školní pecka" a možná díky ní ho vytváříme už třetím rokem. I přes nepřízeň osudu se dokázala už podruhé vybičovat k postgraduálnímu studiu na vysoké škole. Díky oblibě o přírodu a turistiku bývají naše školní výlety podnikány do míst České republiky, kde se seznamujeme s okolní krajinou a zajímavostmi. Na každém z výletů jsme si užili spoustu legrace a máme z nich skvělé zážitky.
   Naše třídní je naše velké plus. Moc bychom jí přáli, aby se jí splnila všechna přání, a aby Zlatého Ámose vyhrála právě ona, za vše, co pro nás dělá a za vše, co si prožila. Od začátku nám velmi pomáhá a my jsme jejími dlužníky. Je to neobyčejný člověk. Kdyby takových lidí bylo na světě více, byl by svět o mnoho krásnější.
Žáci 8.B

Příhoda
Jedeme na výlet. Program uspořádáme tak, aby s námi mohla trasy absolvovat i naše obrnou postižená spolužačka. Paní učitelka třídní mimo jiné zajišťuje osobní auto, aby Žanetku dovezlo 3 km do poutního kostela Panny Marie.

Začalo pršet. Ono neprší, ono lije jako z konve. Prohlížíme si se zaujetím nádherný kostel a čekáme na zázrak - kdy přestane pršet. Zázrak se nekoná. Musíme v lijáku do Edenu. Cesta vede z kopce. Naše Žanetka však nezvládá. Paní učitelka a slečna asistentka ji podpírají, ale nejde to. Chtějí ji nést na zádech ony či naši silní spolužáci. Nejde to. Paní učitelka běží do první usedlosti a prosí o službu taxíkářskou. Předává Žanetku do péče ochotného řidiče a sl. asistentky.

S námi ostatními jde zvesela na ubikaci. Nikomu z nás nevadí, že jsme promočeni a "na nit".

Co jsme si naplánovali, jsme splnili, viděli, uložili mezi kamínky mozaiky našeho výletu. A představte si, nikdo nebyl nemocen. Jen Žanetku bolely noky. Odpočinula si a zítra s námi pokračovala. A to jen díky starostlivosti a péči naší paní učitelky Šafářové. Poprvé jsme na výchovně vzdělávacím výletě CELÁ třída.