PaedDr. Ludvík Zimčík
Základní škola a mateřská škola Březová
|
Charakteristika
Přátelský, veselý, usměvaný a s optimistickými brýlemi, to je on! Pan ředitel PaedDr. Ludvík Zimčík. Od té doby, co na naší škole působí náš pan ředitel Zimčík, spěje škola k vrcholu. V naší vesničce fungoval do poslední chvíle pouze první stupeň. My, žáci osmé třídy, jsme měli tu čest, jako první ročník, pokračovat zde na druhém stupni. Pan ředitel působil na různých školách. Stal se i zástupcem rektora na VŠ. Na naši školu přešel kvůli zdravotním důvodům, a tehdy se začaly dít věci! Škola se neustále opravuje dle našich potřeb. Pan ředitel nám umožnil setkání se spisovatelem Jiřím Jilíkem. Napsali o nás v novinách MF Dnes, Slovácké noviny a Vyškovský deník. Pan ředitel měl také rozhovor v rádiích ohledně e-learningové výuky. Ta umožňuje vzdělání lidem nebo dětem po celém světě. I pokud jsou to děti postižené nebo s vrozenou vadou, nemusí jít do zvláštní školy, ale mohou se vzdělávat přes naši internetovou školu. Za tento nápad pana ředitele jsou vděčni i žáci z Makedonie, rodilí Češi, kteří žijí v Americe a rodný jazyk téměř zapomněli a spousa dalších. Nesmíme také opomenout, že pro nás napsal knihu básniček pan Zdeněk Železný, kterou děti z naší školy ilustrovaly. Pan ředitel se nás snažil zjískat přátelským způsobem a to se mu povedlo. Jsme upovídaní, což je také vlastnos, kterou v nás od malička rozvíjí a zato má náš velký dík. Ve škole jsem jedna velká rodina (naše třída - 6 žáků) ale díky originalitě pan ředitele SE O NÁS VÍ. A tohle byla jen malá ochutnávka toho nejlepšího co naši školu potkalo.
Příhoda
Obyčejný měsíc, obyčejné ráno, obyčejný den. Omyl! Ano, to ráno obyčejné bylo ale den rozhodně ne. Do hodiny vešel pan ředitel a za ním reportér se záznamníkem. ,,Tak, a teď můžete mluvit '' řekl pan ředitel a reportér zapisoval. Nejdřív šok, ale co to bylo proti tomu, když druhý den přišla televize Prima?! Tak tomu se říká léčba šokem. Od té doby si nemůžeme stěžovat že se v naší škole nic neděje. Tak takové překvapení my máme den co den. Takže přísný ředitel? Ani náhodou. Spíš dobrý přítel, kterému se nebojíme s čímkoliv se svěřit. Toto beru za jednou z mnoha zajímavých příhod, protože pro mě, holku z vesnice, bylo také setkání jen snem.