Mgr. Alena Zlámalová

Základní Škola      Schulzovy Sady, Školní 1235, 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Charakteristika
   Paní učitelka je naší třídní učitelkou od 6. třídy. Je hodná, vtipná, ale i rázná a rozhodná. Není žádný začátečník a má mnoho zkušeností s výkladem a přístupem k žákům. Právě proto jsou hodiny s ní velmi zajímavé a pokud nezlobíme, tak jsou vtipné a zábavné.
   Paní učitelka vyučuje matematiku a chemii, ale chemie je jí bližší a snad proto si z hodin chemie odnášíme tolik nových poznatků. Všichni její žáci, kteří jejíma rukama prošli, ať Ti, kteří už mají vlastní rodiny a jsou absolventy vysokých škol různých zaměření, nebo Ti, které teprve učí, mají dobré výsledky. Jak v životě, tak třeba v různých, většinou matematicky nebo chemicky zaměřených, soutěžích, kde mají všichni skvělé výsledky a umístění. Občas pro nás dělá dokonce i nemožné a připravuje nás do budoucího života. Všechny problémy řeší důsledně a vždy najde vhodný a spravedlivý trest, pokud provedeme něco, co do školy nepatří nebo to, co už není vhodné ani jako vtip. Umí být i přísná, ale to je snad každý učitel, nebo ne? Zvláště, když má za žáky nás, třídu adolescentů s různými projevy puberty.
   Věřím, že ji všichni máme rádi proto, jak k nám přistupuje, díky jejímu jednání a chování. Většinu času věnuje nám a škole. Za to ji máme moc rádi a pevně věříme, že nejsme jediná třída a jediní žáci, kteří si tohle o naší PANÍ UČITELCE myslí. Je to úžasná učitelka a kdyby byl každý učitel jako ona, do školy bychom všichni chodili jistě o něco raději.

Příhoda
   Náš společný výlet
   Náš první společný výlet byl pro všechny velikým zážitkem, ale i překvapením, protože jsme jeli hned na dva dny a spali ve vlastních stanech. Na nádraží, kam nás dovezli rodiče, nás již čekaly paní učitelky Zlámalová a Matěnová. Když jsem se všichni sešli, nic nám již nebránilo v tom, abychom nasedli do vlaku a vyjeli. Jeli jsme na Malou Skálu, kde jsme se ubytovali v kempu a postavili vlastními silami stany. Komu se tento úkol nedařil, přišla mu na pomoc paní učitelka, ale většina z nás to zvládla bez obtíží.
   Když bylo vše hotovo, vydali jsme se na výlet. Šli jsme přes lesy, kopce a skály, až jsme došli na Frýdštejn. Ten jsme si prohlédli, porozhlédli se po kraji a pokračovali v cestě. Další zastávka byla odpočinková, nasvačili jsme se, popovídali si a šli zase dál. Nohy a plány naší paní učitelky nás zavedly k rozhledně Kopanina. Někteří z nás již bojovali s tím, na rozhlednu vystoupat, ale nakonec to všichni, kteří se nebojí výšek zvládli. Odsud, již značně unaveni, ale stále v dobré náladě, jsme šli volným tempem zpět do kempu. Uvařili jsme si večeři, odpočinuli si a potom pro nás měla paní učitelka připravený program. Rozdělila nás do družstev a soutěžili jsme v různých disciplínách. Po soutěžení jsme měli volný program. Někteří hráli karty, pár kluků se rozhodlo zahrát si fotbal a zbytek hrál hry, na kterých se domluvili. Volná zábava utekla tak rychle, že už byl čas jít se opláchnout a zalehnout do spacáků.
   Druhý den ráno jsme si dali snídani, převlékli se a šli na další výlet plni očekávání, kam se vypravíme. Naším cílem byl skalní hrad Vranov a Panteon. Cesta byla samý kopec, ale jelikož jsme byli plni energie, proběhla v pohodě. Kluci malinko zlobili a brzo se přidaly i některé holky. I tak všichni cestu přežili a nakonec jsme se dostali do cíle cesty. Šli jsme na prohlídku, paní učitelka nám o Vranově trochu povyprávěla a přečetla pár informací z průvodce, a potom už jsme jenom diskutovali co kdo viděl. Nakonec jsme se se zříceninou rozloučili a podívali se z té výšky na svět pod námi. Viděli jsme i kemp a naše stany. Potom jsme se vydali do kempu, abychom stany sbalili, zabalili si do krosny všechny věci a šli směrem na vlakovou zastávku. Počkali jsme asi 30 minut na vlak, a potom hurá domů za rodiči, sourozenci a domácími mazlíčky.
   Výlet jsme si všichni moc užili. Byl pro nás nezapomenutelný, protože to byl první společný výlet naší třídy a vzpomínky na něj si jistě uchováme dlouho a bude nám připomínat naše společné zážitky.