Mgr. Alena Zlámalová
 Mgr. Alena Zlámalová

     Základní Škola
     Schulzovy Sady, Školní 1235, 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Charakteristika
   Paní učitelka je naší třídní učitelkou od 6. třídy. Je hodná, vtipná, ale i rázná a rozhodná. Není žádný začátečník a má mnoho zkušeností s výkladem a přístupem k žákům. Právě proto jsou hodiny s ní velmi zajímavé a pokud nezlobíme, tak jsou vtipné a zábavné.
   Paní učitelka vyučuje matematiku a chemii, ale chemie je jí bližší a snad proto si z hodin chemie odnášíme tolik nových poznatků. Všichni její žáci, kteří jejíma rukama prošli, ať Ti, kteří už mají vlastní rodiny a jsou absolventy vysokých škol různých zaměření, nebo Ti, které teprve učí, mají dobré výsledky. Jak v životě, tak třeba v různých, většinou matematicky nebo chemicky zaměřených, soutěžích, kde mají všichni skvělé výsledky a umístění. Občas pro nás dělá dokonce i nemožné a připravuje nás do budoucího života. Všechny problémy řeší důsledně a vždy najde vhodný a spravedlivý trest, pokud provedeme něco, co do školy nepatří nebo to, co už není vhodné ani jako vtip. Umí být i přísná, ale to je snad každý učitel, nebo ne? Zvláště, když má za žáky nás, třídu adolescentů s různými projevy puberty.
   Věřím, že ji všichni máme rádi proto, jak k nám přistupuje, díky jejímu jednání a chování. Většinu času věnuje nám a škole. Za to ji máme moc rádi a pevně věříme, že nejsme jediná třída a jediní žáci, kteří si tohle o naší PANÍ UČITELCE myslí. Je to úžasná učitelka a kdyby byl každý učitel jako ona, do školy bychom všichni chodili jistě o něco raději.

Příhoda
   Náš společný výlet
   Náš první společný výlet byl pro všechny velikým zážitkem, ale i překvapením, protože jsme jeli hned na dva dny a spali ve vlastních stanech. Na nádraží, kam nás dovezli rodiče, nás již čekaly paní učitelky Zlámalová a Matěnová. Když jsem se všichni sešli, nic nám již nebránilo v tom, abychom nasedli do vlaku a vyjeli. Jeli jsme na Malou Skálu, kde jsme se ubytovali v kempu a postavili vlastními silami stany. Komu se tento úkol nedařil, přišla mu na pomoc paní učitelka, ale většina z nás to zvládla bez obtíží.
   Když bylo vše hotovo, vydali jsme se na výlet. Šli jsme přes lesy, kopce a skály, až jsme došli na Frýdštejn. Ten jsme si prohlédli, porozhlédli se po kraji a pokračovali v cestě. Další zastávka byla odpočinková, nasvačili jsme se, popovídali si a šli zase dál. Nohy a plány naší paní učitelky nás zavedly k rozhledně Kopanina. Někteří z nás již bojovali s tím, na rozhlednu vystoupat, ale nakonec to všichni, kteří se nebojí výšek zvládli. Odsud, již značně unaveni, ale stále v dobré náladě, jsme šli volným tempem zpět do kempu. Uvařili jsme si večeři, odpočinuli si a potom pro nás měla paní učitelka připravený program. Rozdělila nás do družstev a soutěžili jsme v různých disciplínách. Po soutěžení jsme měli volný program. Někteří hráli karty, pár kluků se rozhodlo zahrát si fotbal a zbytek hrál hry, na kterých se domluvili. Volná zábava utekla tak rychle, že už byl čas jít se opláchnout a zalehnout do spacáků.
   Druhý den ráno jsme si dali snídani, převlékli se a šli na další výlet plni očekávání, kam se vypravíme. Naším cílem byl skalní hrad Vranov a Panteon. Cesta byla samý kopec, ale jelikož jsme byli plni energie, proběhla v pohodě. Kluci malinko zlobili a brzo se přidaly i některé holky. I tak všichni cestu přežili a nakonec jsme se dostali do cíle cesty. Šli jsme na prohlídku, paní učitelka nám o Vranově trochu povyprávěla a přečetla pár informací z průvodce, a potom už jsme jenom diskutovali co kdo viděl. Nakonec jsme se se zříceninou rozloučili a podívali se z té výšky na svět pod námi. Viděli jsme i kemp a naše stany. Potom jsme se vydali do kempu, abychom stany sbalili, zabalili si do krosny všechny věci a šli směrem na vlakovou zastávku. Počkali jsme asi 30 minut na vlak, a potom hurá domů za rodiči, sourozenci a domácími mazlíčky.
   Výlet jsme si všichni moc užili. Byl pro nás nezapomenutelný, protože to byl první společný výlet naší třídy a vzpomínky na něj si jistě uchováme dlouho a bude nám připomínat naše společné zážitky.

(Jana Veverková, žákyně 8.B)