Mgr. Ditta Prášková
 Mgr. Ditta Prášková

     Škola Edvarda Beneše
     Školní náměstí 628, 391 02 Sezimovo Ústí 2

Charakteristika
Paní učitelka Ditta Prášková byla naší třídní učitelkou do 4. třídy. I přes to, že letos odešla učit prvňáčky, je ve škole stále naším sluníčkem. Je stále usměvavá, hodná, milá, kamarádská a spravedlivá. Nezkazí žádnou legraci. Je sportovně založená a hodně aktivní. Vymýšlí spoustu super soutěží a proto jsou její hodiny tak zábavné. Krásné je i zpívání s kytarou, výlety na kolech, školy v přírodě, nebo proudloužené víkendy. Naučila nás pomáhat si jeden druhému a nemračit se na sebe. Věříme, že se do školy těší prvňáčci stejně jako jsme se těšili my, protože hodiny s naší paní učitelkou jsou plné her, pohody, povídání a tak i příjemného učení. A proto, jestli má být vyhlášen ZLATÝ ÁMOS, je jím pro nás naše paní učitelka Ditta Prášková.

Příhoda
Celé čtyři roky s paní učitelkou bychom hodnotili, jako jeden obrovský zážitek. Z těch mnoha dobrodružství, soutěží, barevných dnů, nocí ve škole a krásných výletů, lze jen těžko vybrat pouze jeden a nejlepší. Mezi nejúspěšnější a zároveň nejpovedenější byl asi náš druhý barevný den, na který asi naši kluci nikdy nezapomenou. Jeden z nich vylosoval růžovou barvu. I přes to, že se klukům barva moc nezamlouvala, tak nezklamali. A nezklamala ani naše paní učitelka, která se oblékla do růžové spolu s námi. A tak netrvalo dlouho a slavili jsme naše první společné vítězství. Také školy v přírodě patřily mezi velká dobrodružství. Asi nejzajímavější byli trosečníci. Zjistili jsme, že žít na pustém ostrově není vůbec jednoduché. Byli jsme oblečeni do předem připravených kostýmů a s paní učitelkou jsme stavěli obydlí v lese. Na konci týdne, když už jsme se chystali balit, se najednou ozval křik našeho kapitána: „Vzkaz v láhvi!" Všichni jsme se rozběhli za paní učitelkou, která nám předala tajnou pirátskou mapu ostrova. Společně jsme se vydali hledat poklad. A tak další výlet utekl jako voda a my jsme se vydali vstříc dalším dobrodružstvím a zážitkům, které nás ještě čekali a snad i čekají...