PaedDr. Miloš Vontroba

8. ZŠ      ČSA 570, 738 02 Frýdek-Místek

Charakteristika
Pan učitel je menší postavy s pivním bříškem. Na jeho kulaté hlavě velice vynikají jeho krátké, vždy upravené šedivé vlasy a knírek. Skrz jeho elegantní brýle můžeme spatřit modro-šedé oči. Milouš má velmi klidnou a rozvážnou povahu. Všichni žáci ho opravdu zbožňují. Výuku často doplňuje svými zážitky ze života, které se většinou vztahují k učivu. Z těchto zábavných příhod si bereme ponaučení. Také se netají svými názory na zlepšení školství. A proto ho tolik máme rádi a vážíme si ho...!

Příhoda
Jednou, když už jsme se konečně domluvili, že na školní výlet pojedeme na Pustevny a Radhošť. Milouš nás donutil, abychom vyjeli už v sedm hodin, jelikož se obával, že bychom nestihli náš plán. Když jsme na nádraží dorazili a uviděli jeho velice originální model horského oblečení, které se skládalo z bílé košile, černého nátělníku, krátkých riflových kraťas, bílých ponožek, sahajících skoro až po kolena a k tomu sandály - nevěřili jsme svým očím. Jakmile nás uviděl, neodpustil si svůj pozdrav: \'\'NAZDAR RAMBOUSCI!!!\'\'. Nato náš spolužák Tomáš prohlásil: \'\'Pane učiteli, Vy vypadáte jako RAMBO!!!\'\'. Ve vlaku jsme měli velmi detailní přednášku o historii Pusteven (polovina třídy usnula...:-D). Konečně jsme dorazili k lanovce, vyjeli jsme až nahoru na Pustevny a tam to všechno začalo... Nejdříve všechny poučil o trase a tempu jejího zdolávání. Poté jsme byli nuceni se společně vyfotit. A mohli jsme vyrazit! HURÁ, HURÁ, HURÁ!!! Na vrchol Radhoště jsme dorazili o hodinu dříve. Samozřejmě náš vůdce chyběl (to se dalo čekat). Počkali jsme tedy až dorazí a poté jsme byli opět nuceni se vyfotit, tentokrát u sochy Cyrila a Metoděje. Dostali jsme hodinu a půl na polední přestávku. Kolem dvou hodin jsme se konečně odebrali na dlouho očekávanou cestu domů. Pan učitel rozhodl, že každých 10minut na sebe všichni počkáme. Ale raději jsme si zvolili vlastní tempo. Po deseti minutách jsme už byli rozděleni do skupinek po 3-5ti žácích. Pan učitel to samozřejmě jistil celé zezadu. Po dalších 10ti minutách jsme se rozhodli, že počkáme až dole. O půl třetí, byli první 4 žáci dole. Během půl hodiny dorazili i ostatní spolužáci. Samozřejmě jsme další půlhodinku čekali na Miloše. Čas jsme si krátili tím, že jsme se dohadovali, zdali je na obrázku v lese Panna Maria nebo Ježíš. Bylo to tak půl na půl, a nakonec to vyřešil příchozí spolužák Honza, který prohlásil, že je to určitě Josef. Po příchodu p. Vontroby jsme se odebrali na nádraží. Do F-M jsme dorazili asi o 3 hodiny dříve, než pan učitel naplánoval. Poté jsme se spokojeně rozešli do svých domovů. Je vidět, s panem učitelem se nikdy nikdo nenudí.