Pavlína Jíšová

ZŠ      Zborovská 2696, 39 003 Tábor

Charakteristika

Na jednu stranu ji vnímám jako velice dobrého pedagoga, který svému předmětu opravdu rozumí, umí ho dobře podat a na druhou stranu, co do chování k žákům, bych ji zařadil mezi ,,lidi“. Těžko se to vysvětluje, ale zkrátka - co do stylu komunikace si člověk může být jistý, že s ní může jednat jako s normálním člověkem. Svoje věty nemusí zbytečně zaobalovat do jakési školní terminologie, ale může přesně říct, co si myslí, čemu nerozumí a podobně. Na druhou stranu, ona se s námi taky moc „nemaže“ a mluví s námi ,,česky“, takže pokud se jí něco nelíbí, nedělá z člověka hlupáka, nezdržuje zbytečnými dvojsmysly a vše řeší na rovinu.
Uznává cizí názor, ale umí prosadit i ten svů,j a to si cením, protože někteří vyučující jen odříkají zápis a jakýkoli dotaz, nesouhlas, nebo dodatek je předem odsouzený k záhubě. Radši ztratí pět minut nějakou diskuzí, než aby to nechali být. Vadí jí, když se někdo cítí ukřivděný a snaží se to řešit. Za svou přímočarost a pohodové jednání po třídě požaduje dvě věci: kázeň a snahu. V případě nekázně je od přírody vybavena velice silnou zbraní - abnormálně výkonnými hlasivkami, se kterými by jistě mohla ,,fušovat“ do demolice. Ale jak je na tom s demolicí budov těžko říct, stačí už jen fakt, že dokáže utišit i naši třídu, což je věc, kterou u nás na škole svede jen několik vyvolených. Pravda, nejen silou, ale i obsahem svých slov nás dokáže umravnit, takže by se dalo říct, že má u nás ve třídě všeobecný respekt. Ale dokáže s ní být také legrace. V hodinách dává prostor i humoru, který bývá nedílnou součástí našeho vyučování. Při nějakém vtipu nebo narážce se hned neurazí a dokáže si udělat legraci i sama ze sebe. Dokáže nám poradit i v osobním životě. Dělí se s námi o své cenné zkušenosti. Už mnohokrát nám promluvila do duše. Drží třídu jako jeden velký kolektiv, který spolu dobře vychází. Když se objeví nějaký problém, jak mezi žáky, tak ve třídě obecně, snaží se ho okamžitě vyřešit.

Příhoda

Vzpomínám si, jak jsme cvičili na školní akademijní vystoupení. Téma bylo Španělsko, protože zrovna předsedalo Evropské unii. Jelikož jsou nyní populární všelijaké talentové televizní soutěže, tak paní učitelka vymyslela show ,,Španělsko má talent“, kde žáci vystupovali jako soutěžící, současně někteří i jako porota. Líbilo se mi, že se snažila najít roli pro všechny a každému něco, co by se mu líbilo, nebo k němu sedělo.
Vystoupení se však od prvního plánu dost změnilo. Paní učitelka je trochu perfekcionista, chtěla mít vše dokonalé a nechtěla nechat nic náhodě, což je dobře. Zkoušeli jsme hodně alternativních scén, protože to musela vymyslet tak, aby to nevyznělo špatně. Samozřejmě nesmělo chybět spoustu vtipných scén, které jsme společně dali dohromady.
Bylo pěkné, že nám nechala i prostor pro různé nápady. Vymýšlela to s námi. Každý nápad se řádně projednal a žádný nezůstal bez povšimnutí.
Paní učitelka dělala při akademii dost věcí najednou. Stála za oponou a organizovala celou akci, představovala jednotlivá vystoupení a ještě vystupovala se školním sborem. Myslím, že se naše vystoupení (soudě podle všeobecného smíchu v publiku) povedlo, občas lehká improvizace, ale to stejně nikdo nepoznal.