PhDr. Miroslava Poláková, Ph.D.
|
Gymnázium
Velehradská třída 218, 686 17 Uherské Hradiště |
Charakteristika
* PhDr. Miroslava Poláková, Ph.D. nar. 6.10.1955, Uherské Hradiště.
Pracoviště
* Gymnázium Uherské Hradiště od roku 1981 doposud. Velehradská 218, 686 01 Uherské Hradiště, Český jazyk -dějepis
* Externí výuka na FF UKF v Nitře na Katedře kulturologie-2008/9 doposud (Židovská kultura) , 2010/2011(Etnické minority v Evropě), 2011/2012 Kultura etnických minorit v Evropě, Gassetova teorie davu, Dějiny kultury I, II, III, Bilingvární kultura etnik
Funkce na pracovišti
* Středoškolská učitelka předmětů čeština a dějepis. Dříve předsedkyně předmětové komise dějepisu, dříve členka širšího vedení školy.
Vzdělání a akademická kvalifikace
* 2010, Ph.D. obhájení dizertační práce na téma Protifašistický odboj na Uherskobrodsku v letech 1939 - 1945. 1982: státní zkouška, historie, PhDr., Filozofická fakulta UJEP, Brno 1981: ukončení studia, státní zkouška, historie, FF UJEP, Brno 1980: státní zkouška, jazyk český, FF UJEP, Brno 1975: maturitní zkouška, ukončení studia, Gymnázium J.A.K. Uh. Brod.
Přehled zaměstnání
* 1981/82 doposud: Gymnázium Uherské Hradiště, středoškolská učitelka, čeština a dějepis.
* 2008/2009 doposud : externě FF UKF Nitra, Katedra kulturologie
Pedagogická činnost
* přednášky pro studenty i veřejnost - J. A. Komenský a jeho vazby k regionu UB, Komenský a Slovensko pro slovenské spisovatele literatury faktu v Budmericích, Dějiny holocaustu, Evropská unie atd. Realizuje každoroční pravidelné dějepisné exkurze pevnost Bouda, Slavkov, Modrá, Velehrad, Salaš, Carnuntum, Asparn Hodonín, Mikulčice, Kuks. Zavedla týdenní dějepisné výukové kurzy na konci školního roku pro studenty gymnázia od roku 1991 např. na Velehrad, do Tábora, do Strážnice, na Lukov, do Provence, na Podkarpatskou Rus, Litvu, do rumunského Banátu, po stopách Řeků v Turecku (Trója, Efesos..) atd. Od roku 1992 každý druhý rok organizuje exkurze do Krakova a Osvětimi se 120 studenty. Další dosavadní činnost - režie akademií Gymnázia UH od roku 1995. Dříve předseda poroty krajského kola SOČ, vedení prací SOČ, asi 10 let autorka přijímacích zkoušek na gymnázium z jazyka českého, členka komise pro tvorbu rámcově vzdělávacích plánů, spolupráce s ČSBS v Uh. Hradišti a v Praze, spoluautorka projektu česko - slovenské příhraniční spolupráce (Spolupráce s Gymnáziem M.R.Štefánika v Novém Mestě nad Váhom, přednášky, výměnné exkurze, výukové projekty, akademie), účast na dvou čtyřdenních seminářích o holocaustu v Terezíně 2005 a 2006. Účast na mezinárodním čtyřdenním semináři o holocaustu v Osvětimi 2007, účast na desetidenním semináři o studiu holocaustu v Yad Vashem v Jeruzalémě 2008, zapojení studentů do soutěží Války - neválky, přednáška na mezinárodním kolokviu Internační tábor Svatobořice 2007, spolupráce se Slováckým deníkem - vydávání seminárních prací studentů z historie regionu, vydávání vlastních článků, organizátorka dějepisné konference pro pedagogy a historiky k 750. výročí založení Uh. Hradiště v roce 2007 na GUH, referát o vlastní pedagogické činnosti v Muzeu J.A. Komenského v Praze, přednáška na mezinárodním sympoziu v Brně k významu čsl. armády o štkpt.Pelantovi, organizátorka setkání studentů s významnými osobnostmi na půdě školy (exprezident Rudolf Schuster, spisovatelé Ludvík Kundera, Antonín Bajaja, Jozef Leikert, Jan Kryl atd.) ,vytvoření knihy Zrcadlení básní z myšlenek a výtvarných prací stovky studentů inspirovaných poezií J. Leikerta.
Vědeckovýzkumná činnost
* Spolupráce s ČSBS a Slováckým muzeem v Uh.Hradišti, získávání informací pro kartotéku OV ČSBS v Uh. Hradišti. Bojovali proti fašismu. Medailony odbojářů.(členka Muzejního spolku UH )
* Protifašistický odboj na Uherskobrodsku - vytvoření vlastního archivu odbojové činnosti na Uherskobrodsku po dobu více než 20 let.
* Jan Amos Komenský
* Ladislav Mňačko a jeho spojitost s Valašskými Klobouky a událostmi na Ploštině
*Překlady slovenské literatury do češtiny např. Takový byl Ladislav Mňačko, Daleko, a přece blízko
*Odborné články např: do Listů, Studia Historica Nitriensia,Sborník internačního tábora Svatobořice, Terezínské listy,Historia Scholastica. Národní osvobození atd.
Ocenění
* Pamětní list OV ČSBS k 55. výročí osvobození vlasti Pamětní list OV ČSBS k 60. výročí osvobození vlasti.
* International Center for Education about Auschwitz and the Holocaust, říjen 2007 - certifikát pro výuku holocaustu.
* The International School for holocaust Studies Jerusalem, Yad Vashem - for Educators from CR, říjen 2008 - certifikát pro výuku.
* Ocenění za dosavadní pedagogickou činnost na Gymnáziu Uherské Hradiště v červnu 2010 v rámci projektu "Nejlepší je být nejlepší"
*Medaile hejtmana Jihomoravského kraje dr. Haška za Výchovu studentů k vlastenectví a šíření legionářských tradic
Příhoda
Nejemocionálnější zážitek:
Náš první den na gymnáziu byl 1. září 2008. Představa, že naše třída je v tom nejhornějším patře ve mně začala budit pocit zoufalství, když jsem konečně zdolala 3 patra schodů a vešla do třídy, bylo to ještě horší než ta představa o schodech. Ve třídě sedělo 31 podivných lidí, kteří svými pohledy rentgenovali příchozí spolužáky. Jen jsem si povzdechla, posadila se a začala se modlit, aby už nic horšího nepřišlo. Mýlila jsem se. To byl pouhý začátek. 8:10 se rozletěly dveře a dovnitř vletěla madam - sotva metr padesát vysoká, s plejtvákem na hlavě. Práskla dveřmi tak, že jestli do té doby hlava nikoho nebolela, tak po tomto už zaručeně bolet začala. Hodila svůj kilový svazek klíčů o stůl a spustila svou legendární větu, která nám v té době byla ještě neznámá: „Nesnáším prváky a máte smůlu, že jste mě dostali za třídní, zkuste v mých hodinách žvýkat nebo pit. Máte nějaké dotazy? Jestli ano, pak letíte na učňák.
Naše pocity po prvním dnu stráveném ve škole byly nepopsatelně bezmocné. Poprvé jsem začala litovat toho, že jsem nešla na automechanika. Ale to vše se během 4 let na gymnáziu změnilo… Paní profesorce jsme po prvním zájezdu neřekli jinak než mamko a začalo se zde budovat silné pouto mezi autoritou a zbytkem třídy. Prožili jsme s ní nespočet zájezdů. Ať už to byla Praha, Francie, Asparn nebo Osvětim, vždy nám připravila atraktivní program a její vědomosti o každé památce by se daly přirovnat k encyklopedii. Slovy nejde vyčíslit, kolik nám toho do života dala, vždycky si přála, aby z nás vychovala slušné, poctivé lidi, kteří budou pyšní na to, odkud jsou. Vtloukala nám čtyři roky do hlavy, že nezáleží na tom, v čem člověk chodí oblékaný, jestli značkově nebo neznačkově, ale že záleží pouze na jednom. Na jeho charakteru a osobnosti. A že čím víc je člověk vzdělaný, tím víc má být pokorný. Doufám, že se jí to povedlo a její myšlenky si každý odnese spolu s maturitním vysvědčením.
Pevně věřím v to, že když se nás někdo zeptá, na koho nikdy nezapomeneme, budete to právě ona, koho každý řekne.
|