Mgr. Dalibor Tomáš

ZŠ a MŠ Ostrava      Ostrčilova 1, 702 00 Moravská Ostrava

Charakteristika
Pan učitel má snad všechny vlastnosti, které správný učitel má mít. Je hodný i přísný, kamarádský, ale i autorita, milý a zdvořilý a zároveň umí potrápit a být zlý. Je to fair-play hráč a tomu nás taky učí. Není jen černý nebo bílý. Má od každého trochu a umí všeho správně využít. Na hodiny chodí vždy připravený nás něčemu naučit a něco nám předat a písemkami taky nešetří. Umí z nás dostat maximum. Je velice kreativní. V některých hodinách chodíme ven a taky nám pořídil interaktivní tabuli, ze které je velice nadšený a rád s ní pracuje. Je to zvláštní a příjemné zpestření všedního vyučování a taky zábavnější forma. Když nám něco nejde, tak vymyslí způsob, jak nám to do hlaviček dostat. Když už moc zlobíme, nedostaneme většinou hned trest, ale jakmile máme suplování, je to jeden trest za druhým. Takže občas není suplování taková pohoda, jaká by mohla být. Takových učitelů by mělo být více, hlavně teda na prvním stupni, kde je velice důležité mít školu rád a pochopit, že je pro nás důležitá. Díky panu učiteli máme školu rádi, těšíme se do ní a učení nás baví. Naklonovat pana učitele by asi nebylo ono, ale určitě by to některým pomohlo. Jsme rádi, že učí zrovna nás, máme ho rádi a nevyměnili bychom ho!

Příhoda
Každý učitel má svůj styl výuky. Náš pan učitel má taky svůj, spravedlivý, přiměřeně přísný a hlavně je zásadový. Tohle platilo i na ozdravném pobytu. V době výuky jsme se doopravdy učili a ne jako jiné třídy, že to měly takové ,,jednodušší". Teda až do chvíle, než se pan učitel vrátil ze školení. Byl, jako by nám ho tam vyměnili. Byl velice milý, vůbec nekřičel, ke každému se choval velice laskavě. Když nám něco nešlo, tak nám to i 20x vysvětlil. Bylo to zvláštní, zajímavé, ale nebylo to ono. Nebyl to ten náš pan učitel. Byli jsem trochu smutní, ale i přes to jsme se museli smát. Tvářil se u toho hodně vážně, chvílemi vypadal až komicky. I ostatní učitelé a děti se museli smát, když se k nim takto choval, protože na to nebyli zvyklí. Ale naštěstí mu to dlouho nevydrželo a vrátil se do starých kolejí. A aby nám potvrdil, že je to zase opravdu on, tak nám připravil super noční stezku. Po večeři jsme měli pohádku a pak nás poslali jako vždycky spát. Když jsme už všichni tvrdě spali, tak nás vzbudili opravdu šíleným způsobem. Jako by snad hořelo. Trvalo nám, než jsme pochopili, co se děje. Museli jsem se teple obléknout, vzít si pláštěnku a baterku. Vyvedli nás ven, seřadili a zavedli k lesu, ve kterém byla tma jako v pytli. Pak nás postupně pouštěli do lesa. Cesta byla označena svítícími kroužky. Našim úkolem bylo najít Kouzelný strom. Cesta k němu byla velice krkolomná a bez baterky to opravdu nešlo. Každou chvíli se ozývaly nějaké zvuky. Kouzelný strom byl stromek ověšený modrými svítícími náramky a každý z nás si měl jeden vzít. Ale to nebylo vše. Cesta z lesa ještě pokračovala a vůbec nebyla jednoduchá. Les byl hodně strmý a větví na zemi bylo taky hodně. Každou chvíli na nás někdo vybafnul. Sice jsme se lekli, ale aspoň jsme věděli, že nám pan učitel zajistil dozor. Ale jeho stále nikde nebylo. Jak pak by ne, když nás čekal v cíli. Čekal není to správné slovo. Vybafnul nás ze všech nejvíce. Ale zase nás hned uklidnil a když jsme už byli všichni, tak nás zavedl zpátky do pelíšků. Popřál nám dobrou noc a druhý den jsme nemuseli na rozcvičku. Pořád nám vymýšlí nějaká překvapení a různě zpestřuje všední vyučování. A už teď má pro nás nachystanou další akci, spaní ve škole! Řídí se heslem ,,Škola hrou"!